Zadržování stolice se objevuje často u dětí, od batolecího věku. Někdy tento problém přetrvá až do předškolního nebo mladšího školního věku. Příčiny mohou být různé. Práce na vědomé úrovni (tj. domluva po dobrém ani po zlém) nepomáhá.

Po uvolnění stresu spojeného se zadržováním stolice se dostavil u některých dětí úspěch okamžitě (ještě týž den), u někoho to trvalo i několik týdnů. Rodiče jsou nadšeni, protože mohou tento problém u svého dítěte považovat za vyřešený.

Pro ilustraci uvádím se svolením paní L. její email, který mi poslala po absolvování jednoho sezení:

Dobrý den, paní Věrko,

využila jsem Vaši pomoci minulý týden ve středu a nyní se chci s Vámi podělit o radost. Syn se během víkendu vykakal do plenky bez fňukání, plakání, stěžování si nebo potřebou se tulinkat. Prostě přišel ze zahrady už s plnou plenkou. V úterý ráno najednou také přišel, že se vykakal. Vůbec nebylo během pondělí žádné si stěžování, že ho bolí zadeček. Ani těsně před kakáním nic. Včera večer, když řekl manžel, že už si jdeme lehnout do postýlky, tak odpověděl, že ale předtím se ještě vykaká. Tak se ho manžel zeptal, zda by to nechtěl zkusit na záchod a on pohotově souhlasil. Já jsem to vůbec nezaregistrovala, byla jsem zrovna v jiné místnosti a syn pak celý šťastný za mnou přiběhl, že se vykakal do záchodu. Čučela jsem jak puk, ani jsem tomu nemohla v první chvíli uvěřit.

Žádné jiné změny jsme nedělali, nedávala jsem mu za poslední týden ani ten Forlax. Věřím, že jste nám pomohla právě Vy a za to Vám moc děkuji. Já tomu nerozumím, ale řekla jsem si, že taky nemusím chápat úplně všechno. Věřím, že se dějou věci mezi nebem a zemí a jsem jen ráda, že se dějou i nám.

Já sama cítím velkou úlevu, jak kdyby mi spadl kámen ze srdce. Dny jsou nyní mnohem veselejší, pohodovější, já jsem klidnější. Ještě jednou velké díky a těším se na naše další setkání. 🙂

Přeji Vám krásný a pohodový den.

L.