Šikana je ve společnosti velké téma. Za dobu své praxe jsem pracovala s mnoha šikanovanými dětmi i dospělými. Ústředním tématem u obětí šikany je vždy strach, nejistota, pocit bezmoci a zoufalství. Zajímavé je, že do šikanování se zapojují mimo jiné i „dobře vychovaní“ a jinak bezkonfliktní jedinci.

Když jsem byla mladší, všímala jsem si, že vosa nebo včela zaútočí na člověka, který cítí strach, pokud je vosa nebo včela nablízku. Viděla jsem také, jak se naše stará a hodná fena ohnala a zavrčela na neteř, která se psů panicky bála. Dokonce mi jedna kamarádka vyprávěla, že se bojí ptáků a když jde po Náměstí Svobody v Brně, holubi na ni dělají úplné nálety a ostatních lidí si přitom nevšímají. Myslela jsem si, že je to tím, že se člověk, který se bojí, začne potit a ten pot (nebo jeho zápach) dráždí zvířata k útoku. Dnes už si to nemyslím. Zvířata dokážou velmi citlivě zaznamenat energii strachu a ta je dráždí k útoku. Stejně tak i lidé reagují na energii strachu, kterou vycítí z druhých.

Příklady

Dál uvádím několik příkladů ze své praxe, kdy jsme pracovali cíleně s odstraňováním strachu z útočníků (šikanujících jedinců) a následně dosáhli pozitivní změny celé situace.

Astmatický záchvat

Před lety mi volala kamarádka, že její jedenáctiletou dceru odvezla sanitka se silným astmatickým záchvatem. Dcera byla právě po nemoci a druhý den měla jít do školy. Záchranáři po rozhovoru s dívkou matku upozornili na to, že spouštěčem záchvatu bylo zřejmě silné psychické rozrušení. Po rozhovoru s dcerou rodiče zjistili, že v době, kdy dcera nebyla ve škole, třídní učitelka přesadila přímo před ni děvče, které bylo její největší „nepřítelkyní“. Tuto informaci se dcera dozvěděla od spolužaček přes SMS právě v den, kdy dostala astmatický záchvat.

Matka s dcerou přišly do poradny a dívka absolvovala jedno sezení, kde si prošla několika odbloky (změna negativních zážitků na pozitivní).

Po dvou měsících mi udivená maminka volala, že žádný další astmatický záchvat neproběhl, ale hlavně, že u nich včera bývalá „nepřítelkyně“ zvonila a šly s dcerou ven jako kamarádky.

Odpor k chození do mateřské školy

Jednalo se o pětiletou holčičku, která tři měsíce každé ráno plakala a nechtěla jít do školky. Pro rodiče dívenky to byl velký stres. Rodiče znali důvod, ale nevěděli si rady s řešením. Příčinou bylo chování dominantní holčičky ve třídě, která se s ní nechtěla kamarádit, byla na ni zlá a naváděla ostatní děti, aby se s ní nekamarádily.

Stačilo jedno sezení a nadšená maminka mi psala, že se vše vyřešilo. Dokonce viděla, jak se ona dominantní holčička vřele s dcerkou vítá a při školní besídce stojí vedle sebe a drží se za ruce. Dnes obě holčičky již chodí do první třídy základní školy a jejich vztah je stále dobrý.

Poznámka: Pomocí kineziologie OneBrain dokážeme dosáhnout toho, aby pozitivní změna byla trvalá.

Pokakávání u osmiletého chlapce

Chlapec se začal pokakávat ve druhé třídě základní školy. Stávalo se mu to ve škole nebo i po cestě domů a bylo to pro něj velmi ponižující. Zoufalá maminka si myslela, že jde u něj o nějaké fyzické onemocnění. Prošli mnoha vyšetřeními u lékařů a nic se nezjistilo.

Při práci v poradně vyšlo najevo, že příčinou je šikana. Chlapec absolvoval odblokování při sezení a doma s maminkou poctivě cvičili předepsaná cvičení. „Predátor“ si skutečně přestal chlapce všímat a pokakávání zcela ustalo.

Šikana pěti proti jednomu

Pracovala jsem s dvanáctiletým chlapcem drobného vzrůstu. Důvodem proč s ním přišli rodiče do poradny byly časté bolesti břicha a následné opakované absence ve škole. Chlapec říkal, že nesnáší školu, nechce tam chodit a je mu strašně líto, že se nepřihlásil na víceleté gymnázium, protože neví, jak to na základní škole ještě tolik let vydrží. Ukázalo se, že se stal terčem zábavy pro pět chlapců ve třídě. Dřív s ním kamarádili, ale teď ho buď ignorují nebo ztrapňují, když se k nim přiblíží. Často se baví tím, že mu berou věci a strkají do něj, až on začne zuřit. Paní učitelka viděla často až ten konec a říkala mamince, že „ten jejich kluk taky není svatý a že ho viděla se prát a zle křičet na spolužáky“.

U tohoto chlapce stačila dvě sezení a následná cvičení doma. Potřetí už nechtěl přijít a vzkázal mi, že ho nic netrápí, ve třídě se cítí skvěle a má teď hodně kamarádů. Stal se z něj „šťastný kluk“.

Nervozita na pracovišti

Mladá žena, matka tří dětí, se dostala do potíží ve svém zaměstnání poté, co nastoupila nová vedoucí. Uvedla, že sama sebe nepoznává. Pracují s vedoucí a další kolegyní ve společné kanceláři. Nová vedoucí ji svým chováním znervózňuje. Stále ji kontroluje a upozorňuje na chyby. S pláčem mi popisovala, jak je zoufalá a opravdu dělá chyby, i když svou práci miluje a dobře ji umí. Dokonce uvažovala o změně zaměstnání, ale obávala se toho, kde ji vezmou, když potřebuje kvůli dětem pracovat na zkrácený úvazek. Ze stálého napětí cítila žaludeční neurózu, vždy když měla jít do práce.

K řešení problému stačilo jedno sezení. Po týdnu mi napsala zprávu, že cítí o hodně méně stresu, nechce se jí plakat a nedělá chyby. Když to potřebuje, jde se vydýchat a pokračuje ve předepsaných cvičeních. Přestala cítit nervozitu a do práce se těší.

Proč to funguje

Při „odblokování“ odstraníme negativní nezpracované zážitky z mysli a nahradíme je pozitivními představami. Funguje to, protože mozek nedělá rozdíl mezi představou a skutečností. Pozitivnímu ukotvení nové představy v mysli pomáhají tzv. korekce, což je celá řada jednoduchých cvičení, se kterými pracují klienti při odbloku a následně i doma.

Pokud snížíme nebo odstraníme u člověka vyzařování energie strachu, „predátor“ se o něj přestane zajímat nebo se s ním dokonce bude chtít přátelit.

Jde to i bez konfrontace

Tato metoda pomohla již mnoha dětem i dospělým. Můžeme ji využít při potížích v partnerském vztahu nebo při šikaně na pracovišti. Je to metoda jemná, odpadá nepříjemné vyšetřování a dohadování se, kdo má pravdu a odpadá také konfrontace s útočníkem.

Od útlého věku Maty vykazoval rysy zvláštního chování. Když po něm rodiče nebo prarodiče chtěli něco, co nechtěl dělat, propukl u něj velký záchvat vzteku, který trval až půl hodiny. Po nástupu do mateřské školy v Matyho třech letech se jeho chování ještě zhoršilo. To celé trvalo až do jeho pěti let a vypadalo to, že problém nemá řešení.

Rodiče a ostatní dospělé Matyho chování odrazovalo od snahy jej něco učit. Jeho vývoj se tím zpomalil, hlavně v rozvoji řeči a socializace.

Maminka prošla s chlapcem mnoha vyšetřeními. Výsledkem byla diagnóza „nespecifický autismus“. Podle odborníků je chlapcova inteligence v normě nebo spíše nadprůměrná.

V MŠ si s Matym nevěděli rady, často se vzepřel při změně činností. Vždy předvedl svůj známý záchvat vzteku, zasekl se a nebylo s ním k hnutí. Děti ve třídě se ho stranily. Hrál si hlavně sám. Mamince říkal, že je smutný, že nemá v MŠ kamarády.

Maminka Matyho měla pocit, že se ocitli na mrtvém bodě. Diagnóza je sice jedna věc, ale rady odborníků problém neodstranily. Všichni odborníci říkali „musíte počkat“. Rozhodla se tedy na doporučení své tety vyzkoušet kineziologii OneBrain.

Cituji ze zprávy od maminky před začátkem terapie: „Maty má od nástupu do školky velký problémy, ať jsme se snažili my i učitelky a že ty se snažily ještě snad víc, nedokáže se adaptovat. Maty a školka se rovná horor. Někdy se to nedá ani doma. Nezvládá svoje emoce. Má opravdu velké záchvaty vzteku, kterým se nedá ani předcházet.“

S ohledem na věk a potíže Matyho jsme využili možnosti práce přes prostředníka (pro bližší vysvětlení se podívejte do sekce Informace pro rodiče).

Maminka přišla na první sezení před letními prázdninami. Hned po prvním sezení zaznamenala velké změny v chlapcově chování. Záchvaty vzteku ustoupily. Dokázal se omluvit a respektovat mladší děti. Byl ochotnější ke spolupráci. Tématu záchvatů vzteku jsme se věnovali i na druhém sezení, které se konalo za měsíc po prvním. Na třetím sezení, dva týdny před nástupem do MŠ, jsme pracovali na tématu „strach spojený s nástupem do mateřské školy“.

Po nástupu Matyho do MŠ v září zaznamenaly velkou změnu v jeho chování paní učitelky i děti.

S laskavým svolením maminky Matyho cituji část její SMS zprávy: „Stálo nás to jen trochu práce a ten samej kluk, co se ještě před třema měsícema vztekal a zuřil, že nebude spát ve školce, dneska plakal, že nechce jet s tátou po obědě domů a chce tam spinkat a taky že tam teda spal. A má dalšího kamaráda a učitelka o něm prohlásila, že je jako vyměněný. Sám Maty říká, ‚mě už nemusíš říkat, ať jsem hodný, já to vím. Já jsem přece předškolák.‘ Dřív by mi řekl, že hodný nebude a že to nedokáže. Tenhle ten Maty se mi dokáže omluvit, snáší mimina, který nesnášel a dokonce jednoho batoláka má za kámoše. A je toho mnohem, mnohem víc. A to nejdůležitější – z tý malý nešťastný hromádky je teď šťastnej kluk, kterej možná pořád žije ve svým světě (ale kdo ne) ale v souladu s tím, co je okolo něj. Přiznám se, že jsem skeptik a nevěřila jsem tomu, ale přesto kineziologie pomohla. Děkujeme za pomoc, za všechno, ale hlavně, že jsme vám nebyli jedno.“

Nedávno jsem na internetu narazila na článek Urputná bolest hlavy a výpadky zraku. Migrénou trpí každý desátý Čech, který vyšel na Idnes.cz. Mimo jiné se tam píše, že migréna je ostrá pulzující bolest hlavy spojená s nevolností a problémy s viděním. V Česku údajně tímto onemocněním trpí každý desátý člověk a třikrát až pětkrát častěji postihuje migréna ženy. Autor v článku doporučuje návštěvu neurologa, který předepíše speciální léky ze skupiny „triptanů“ nebo nabídne léčbu preventivní nebo biologickou. Autor varuje před užíváním běžných analgetik, které údajně velmi zatěžují organismus a navíc je riziko, že si na ně tělo postupně zvykne a tím pádem přestávají účinkovat.

Migréna je ovšem léčitelná i jinými způsoby, které tolik nezatěžují organismus a které se zaměřují na odstranění příčin migrény. Z pohledu kineziologie One Brain může být jednou z možných příčin migrény emocionální přetížení. Lidově řečeno, moc si toho nakládáme a moc si to bereme. Bolest vzniká v důsledku přebytku energie v dané oblasti těla.

Metoda kineziologie One Brain dokáže pomoci od emociálního přetížení a tím i od záchvatů bolesti hlavy bez použití léků. Z mých zkušeností dochází k významné úlevě od migrén již po prvním sezení. Úspěchy jsem zaznamenala jak u dětí, mladých lidí, tak i u dospělých, které migrény trápily mnoho let.

Ve své poradně mám s odstraňováním příčin migrén velmi dobré zkušenosti. Pro ilustraci uvádím příklad 21leté studentky VŠ, která navštívila mou poradnu asi před rokem. Při první návštěvě mi řekla „My to máme v rodině. Babička i maminka na migrény trpí odjakživa. Já to mám asi po nich, ale přišla jsem to (kineziologické sezení) zkusit. Jsem vedena na neurologii. Při záchvatu už musím brát velmi silné speciální léky. Přesto mám záchvaty více než čtyřikrát do měsíce.“ Při druhé návštěvě mi řekla „Nemůžu tomu uvěřit. Od minulého setkání (před dvěma měsíci) jsem neměla žádný záchvat! Říkala jsem to mému neurologovi. Měl radost, ale také nevěřícně kroutil hlavou.“

Podobných příkladů mám více, například paní, která se zcela zbavila migrén a již tři roky neměla žádný záchvat (viz stránka Příběhy z mé praxe). Dalšími příklady jsou 13letá dívka, 8letý chlapec nebo 24letý muž. Z toho je vidět, že věk ani délka potíží nerozhodují.

Pokud trpíte migrénami, velmi vám doporučuji vyzkoušet metodu kineziologie One Brain, protože její výsledky jsou opravdu skvělé a rychlé. Nebudete muset dále trpět a užívat silná analgetika nebo jiné léky.

Jednoho dne mi volal zoufalý otec 24 letého syna, že se syn zhroutil před závěrečnou zkouškou na vysoké škole. Syn nejí, hubne, nespí, má špatnou náladu a je zoufalý. Naučil se polovinu otázek a nyní není schopen zbývající otázky ani přečíst. Dříve byl premiantem. Nikdo z rodiny to nechápe. Zkoušky jsou již za tři týdny.

Mladý muž opravdu přišel do poradny a již z celkového držení těla a výrazu v obličeji bylo patrné, že prožívá naprostý kolaps. Sám byl k odblokování velmi skeptický a říkal, že už je asi pozdě. Přiznal, že velké zkoušení (přijímačky na střední školu, maturita) ho velmi stresovalo, ale vždy to nějak zvládl. Nyní ale nemá žádnou sílu v učení pokračovat. Při odbloku vyšlo najevo, že měl v sobě uzamčenou emoci „ponížení“, jejíž příčinou bylo šikanování, které zažil v dětství na základní škole.

Po odblokování se chlapec zotavil. Ke zkoušce se rozhodl jít v původním termínu a zvládl ji na výbornou.

Jeho děkovná SMS mi vehnala slzy do očí:

„Dobrý den. Tak jsem se včera překonal a byl jsem to zkusit. A světe div se, všechno jsem udělal, vytáhnul jsem si nejlepší otázku a podařilo se mi to zvládnout dokonce s vyznamenáním 🙂. Chtěl bych vám moc poděkovat za vaši pomoc a rady. Je to i vaše zásluha, že všechno nakonec dobře dopadlo, takže ještě jednou děkuji 🙂“

Další zkušenosti mých klientů můžete najít na stránce Příběhy z mé praxe.

Paní M trápila nespavost. Večer byla z nevyspání tak unavená, že usínala kolem dvacáté hodiny. Ve dvě hodiny v noci ale byla vzhůru a do rána nespala. Prášek na spaní si v noci bála vzít. Byl to začarovaný kruh.

Během kineziologického sezení vyšlo najevo, že má v sobě uzamčenou emoci „nepřijetí“. Po odblokování se jí viditelně ulevilo. Doma poctivě cvičila a její spánek se upravil.

Když jsem ji potkala znovu, řekla mi s nadšením: „Já spím! A bez prášků. Nespavost je pryč! Večer můžu být se svým mužem a s rodinou. Do práce chodím odpočatá. Moje nálada se celkově zlepšila.“

Další zkušenosti mých klientů můžete najít na stránce Příběhy z mé praxe.

Před dvěma lety jsem pracovala s mladým mužem (říkejme mu A.), který měl dlouhodobě problémy s ledvinami a ledvinovými kameny. S jeho laskavým svolením zde uvádím část naší korespondence. Tomuto příběhu jsem se rozhodla dát větší prostor, protože si myslím, že vás může inspirovat k řešení nejen psychických, ale i zdravotních problémů pomocí kineziologie One Brain.

Mail z listopadu 2016:

Obracím se na vás s prosbou a dotazem, zda jste schopná mi pomoci s řešením mého dlouho trvajícího zdravotního problému. Je mi 31 let a od 5 let mám indikovány potíže s ledvinami. Konkrétně se mi vytváří ledvinové kameny všeho druhu. Zhruba do dvacátého roku mého života problémy nebyly tak významné a omezující. V posledních dvanácti měsících jsem však prodělal tři extrakce a čekají mě v nejbližší době další dvě. Lékaři mi oznámili, že jsem ojedinělý případ a že neví co se mnou. Lékaři se však zaměřují primárně na ledviny a metabolismus. Myslím si, že řešení by ale mělo být komplexnější. Chci tento problém vyřešit jednou pro vždy a vím, že musím začít u sebe, ale nevím kde. Dodržování dietního a pohybového režimu v kombinaci s pojídáním medikamentů už se pro mě stalo životní rutinou. Bohužel bez významného zlepšení.
Prosím o vaši odpověď, zda mi můžete pomoci.

K práci na tomto problému jsme se skutečně sešli v lednu 2017. Jako téma jsme zadali „stres, který způsobuje ledvinové kameny“.

Mail z 22. března 2017:

Ahoj Věrko,
rád bych Ti sdělil, že po naší schůzce, kde jsme nastartovali odbourávání a kamínků v ledvinách, se cítím neskutečně nabitý… Věřím, že kamínky mizí a nové se nevytvářejí. Vše jím a dělám v přesvědčení, že je to pro mě správné ve všech ohledech. Je ale zajímavé, že cca měsíc po našem setkání se ve mě začala objevovat.. nevím jak to přesně popsat… asi větší temperamentnost, možná drzost a snadněji se „vytočím“ a zvýším hlas, ale hned po té se uklidním a mám „čistou hlavu“. Nevím jestli je to dobře, ale mám pocit, že si ty „bolesti“ s sebou už nenosím. Snad je to dobře.
Zítra jdu na vyšetření po dvou měsících 🙂 Těším se, až mi doktor sdělí, že jsem čistý a poškrábe se na hlavě s otázkou „Jak jste to dokázal?“

Moje odpověď:

Ahoj A.,
Tvoje zprava mě neskutečně potěšila. Jsem moc ráda, že na sobě pociťuješ změny. Skvělá je každá změna k lepšímu a i to, že dokážeš dávat průchod svým emocím je pozitivní :-).Kdybys chtěl znovu přijít, ráda Tě uvidím. Na zítra moc držím pěsti, aby testy vyšly lépe, než dřív.
Posilám Ti energii.
Věrka

Mail z 23. března 2017:

Ahoj,
za všechno moc děkuji. Výsledky:
– levá – o dva kameny méně
– pravá – žádný kámen 🙂 (vyčištěno zákrokem a pevnou vírou)
časem se určitě ozvu 🙂

Moje odpověď:

Ahoj A.,
jsem strašně ráda a moc gratuluji k tomu velkému úspěchu :-):-). Budu Tě dávat ostatním lidem za příklad ;-).
Prožívám tu radost s tebou.
Věrka

Potom jsme se delší dobu neviděli ani neslyšeli a v září 2018 přišel od něj další email:

Mail ze září 2018:

Ahoj Věrko,
už jsou to skoro dva roky, co jsem u tebe byl na schůzce za účelem zrušit ledvinové kameny a posílit ledviny jako takové. Dnes jsem měl pravidelnou kontrolu. Hádej jaké jsou výsledky? Kamínky se netvoří! Ledviny fungují na 100 %, krev je čistá, bez nežádoucích látek a moč bez jakýchkoli kyselin, bílkovin ani krvinek. Doktor nechápe. Já už asi ano. Snad. Všechno je to v hlavě, víře a jak se stavíme k sobě a svému okolí.
Moc děkuji. Ovlivnilo to i ostatní stránky mého života, z drtivé většiny pozitivně.
Děkuji za tvou odezvu a těším se…
Měj se úžasně. 🙂

Závěr

Tyto úžasné výsledky jsou podle mého názoru dány hlavně jeho obrovským odhodláním svoje zdravotní problémy vyřešit. Přispělo k tomu i to, že A. poctivě cvičil vytestované korekce a některé texty z korekcí používá aktivně dodnes. Skvělé na tom je, že k těmto výsledkům stačilo pouze jedno kineziologické sezení.

Tento mladý muž souhlasil se zveřejněním svého příběhu mimo jiné z toho důvodu, že jak sám říká: v rámci své proměny vše co teď dělám, dělám s ohledem na to, abych při tom pomáhal i ostatním lidem.

Další zkušenosti mých klientů můžete najít na stránce Příběhy z mé praxe.