Jednoho dne mi volal zoufalý otec 24 letého syna, že se syn zhroutil před závěrečnou zkouškou na vysoké škole. Syn nejí, hubne, nespí, má špatnou náladu a je zoufalý. Naučil se polovinu otázek a nyní není schopen zbývající otázky ani přečíst. Dříve byl premiantem. Nikdo z rodiny to nechápe. Zkoušky jsou již za tři týdny.

Mladý muž opravdu přišel do poradny a již z celkového držení těla a výrazu v obličeji bylo patrné, že prožívá naprostý kolaps. Sám byl k odblokování velmi skeptický a říkal, že už je asi pozdě. Přiznal, že velké zkoušení (přijímačky na střední školu, maturita) ho velmi stresovalo, ale vždy to nějak zvládl. Nyní ale nemá žádnou sílu v učení pokračovat. Při odbloku vyšlo najevo, že měl v sobě uzamčenou emoci „ponížení“, jejíž příčinou bylo šikanování, které zažil v dětství na základní škole.

Po odblokování se chlapec zotavil. Ke zkoušce se rozhodl jít v původním termínu a zvládl ji na výbornou.

Jeho děkovná SMS mi vehnala slzy do očí:

„Dobrý den. Tak jsem se včera překonal a byl jsem to zkusit. A světe div se, všechno jsem udělal, vytáhnul jsem si nejlepší otázku a podařilo se mi to zvládnout dokonce s vyznamenáním 🙂. Chtěl bych vám moc poděkovat za vaši pomoc a rady. Je to i vaše zásluha, že všechno nakonec dobře dopadlo, takže ještě jednou děkuji 🙂“

Další zkušenosti mých klientů můžete najít na stránce Příběhy z mé praxe.